Úvodní setkání 29. srpna 2017

Záznam z prvního setkání aktivních příznivců Frýdlantska 29. 8. 2017

Setkání zahájil místopředseda DSO Frýdlantsko M. Götz, který seznámil účastníky s důvodem a cíli vzniku strategického dokumentu.

1. Hušková představila program setkání

Dotaz L. Winklerové zda a jak bude dokument, který vznikne, závazný pro členy DSO Frýdlantsko.

Reakce B. Huškové: Funkci strategického dokumentu vnímáme ve dvou rovinách: a) Seznam důležitých činností pro DSO b) Prostor pro aktivizování dalších subjektů v regionu

Doplnění M. Götze: Strategický dokument bude podkladem pro další aktivity DSO, s ohledem na charakter dokumentu jej však nelze vnímat jako “úkolníček” pro členy DSO. Ze zkušeností z veřejného projednávání v obci Kunratice víme, že některé aktivity vzniklé z veřejného projednávání bylo možné realizovat až po několika letech, kdy pro ně byly vytvořeny podmínky.

1. Klápště: Smyslem není vytvořit objemný dokument do šuplíku, ale iniciovat aktivity na území Frýdlantska, rozproudit diskusi.

Následovala aktivita “Živé Frýdlantsko” při které účastníci sdělovali, jaký je jejich vztah k Frýdlantsku.

1. Klápště: Oslovili jsme Vás, protože Vaše aktivity mají přesah do různých oblastí Frýdlantska, a uvítali bychom, kdybyste využili svých kontaktů a vztahů a pomohli rozšířit myšlenku zapojení co nejširší skupiny účastníků plánování. Pokud bychom jen zvali formálními pozvánkami, řada lidí nepřijde; a bez účasti lidí z různých prostředí a oborů a také z různých částí Frýdlanska strategii se kterou se bude opravdu pracovat nevytvoříme.
2. Hušková seznámila přítomné s programem Frýdlantsko a Jizerské hory – lidé v krajině z roku 1997 – před 20 lety. Při strategickém plánování bychom rádi navázali na neformální charakter, aktivní účast veřejnosti a zároveň odborný přístup, což byly mimořádné charakteristiky této akce.
3. Vacek: Jak se s výstupy programu pracovalo dál?
4. Hušková: Následovaly aktivity zejména v kulturní oblasti (projekt Smědá – naše řeka, Společnost pro Jizerské hory a spolek Frýdlantsko), rozvojové projekty připravuje svazek obcí, podpora různých aktivit byla součástí projektu PRVO. Nenašel se však jeden “generální” nositel.
5. Vacek vyslovil myšlenku, že cílem vznikající strategie by mělo být nastaveny takové aktivity, které budou dále realizovány.
6. Pánek upozornil že je také potřeba myslet na prostředky, které umožní aktivity realizovat. Vyslovil také obavu z nedostatku rozhodovacích pravomocí, těch, kteří se na vzniku strategie budou podílet.
7. Matušková: Přípravná setkání k strategickému dokumentu mohou být také motivací a vzpruhou, zdrojem inspirace. Snahou by mělo být shromáždění myšlenek které podpoří prosperitu a udržitelnost území.
8. Götz:  Chtěli bychom vytvořit plán, jak využít potenciál Frýdlantska
9. Chytil: Charakterizoval Frýdlantsko jako spící Šípkovou Růženku. Ohradil se proti ekonomické analýze Frýdlantska, kde bylo Frýdlantsko charakterizováno jako “mrtvola, která není schopná ekonomického růstu”. Upozornil na skrytý potenciál Frýdlantska – turistiku. Na přínosy Singletreku (rozvoj NMPS a Jindřichovic), díky kterému přijede na Frýdlantsko 40 – 60 tis lidí za rok. Zdůraznil silné stránky Frýdlantska v této oblasti: klid, agroturistika. Upozornil na nevyřešený problém se zámkem Frýdlant a nedostatek ubytovacích kapacit ve městě. Doporučil rozhýbat nenátlakové aktivity.
10. Hušková: V zamýšlené strategii se budeme soustředit hlavně na podporu místních zdrojů.
11. Klápště: Aby byla strategie realizovatelná, nesmí být příliš široká – musí obsahovat ty nejdůležitější věci v množství, které jde zvládnout. Pokud se ukáže, že něco není v kompetenci svazku obcí, obcí nebo dalších přítomných, bude výstupem úkol jednat s tím, kdo danou věc v kompetenci má.
12. Klápště  představil kroky, které povedou k sestavení strategického dokumentu
13. Pánek  se dotázal, proč se v úvodu budou k pozitivům a negativům Frýdlanska vyjadřovat všichni, proč se spíše nezačne pracovat v odborných pracovních skupinách, kde se každý bude zabývat tématem, kterému rozumí.
14. Klápště: Pokud se začne rovnou v rezortních pracovních skupinách, má to několik nevýhod. Tou největší je asi nemožnost poté vybrat do strategie menší množství prioritních oblastí, protože každý rezort chce svoje a není na podkladě čeho rozhodnout, který je důležitější. A také může zafungovat provozní slepota – když se o věcech baví stále titíž lidé, všímají si stále obdobných věcí. Takže pro pojmenovávání, co rozvíjet a co řešit, je důležitá šířka diskutujících, naopak hledání cest jak to řešit se neobejde bez zkušenosti a odborné znalosti. Proto nejprve budeme pracovat tak, že při hodnocení současného stavu a výběru prioritních oblastí se bude moci vyjádřit každý k čemukoli a teprve potom do vymýšlení, co udělat se zapojí hlavně ti, kdo mají větší znalosti a zkušenosti v dané oblasti.
15. Hušková představila program veřejného setkání Frýdlantsko 2030 které je plánováno na 10. – 12. 11. Úvodní diskuse proběhne v pátek v prostorách frýdlantského pivovaru, v sobotu budou páteční náměty prodiskutovávány v menších skupinách, na neděli se počítá s exkurzí po stopách programu Lidé v krajině.

K propagaci akce obdrží členové PT pozvánku, kterou bude možné vytisknout (ideálně formát A4).

1. Winklerová  navrhla, aby bylo připraveno zvací video

Jmenovali jsme asociace spojené s Frýdlantsko 2030. Foto flipchartu.

1. Bíma představil návrh loga, následovala diskuse nad návrhy. Hlasovalo se o nejlepší podobě návrhu. Vznikl nápad horní vlnovku nahradit “lomenou čárou”

Děkujeme všem účastníkům za jejich čas a Petru Bímovi za návrh loga.

Mezi setkáními budou zaslány k připomínkování připravované informační materiály včetně webu.